Tak  jsem jednou brouzdal po foto.pruvodci abych zjistil jak je prý fomadon špatný a je z toho tento chumel informací.

Název: Vývojky na Fomapany
Autor: (Fotoman)
kdy: 2000-09-22, 21:05:59
Hledám nejvhodnější vývojku pro Fomapany T200 a T800. Používal jsem R09 (Rodenal) a nyní jsem přešel na Microphen (Ilford). Nevím však jaké ředění atd. je nejvhodnější. Má někdo s tímto zkušenosti?

Název: Re: Vývojky na Fomapany
Autor: (Honza Hoke)
pe-mail:jhokes@seznam.cz
kdy: 2000-09-23, 12:07:43
Myslím, že Microphen je v pohodě, bohužel Foma neudává časy pro vyvolání těchto filmů při různém ředění vývojek, jejich údaje jsou obvykle pouze pro základní roztok (stock solution). Fomu T200 jsem v Microphenu vyvolával a výsledky byly kvalitní. Co se týče ředění, mělo by to být tak, že čím více vývojku zředíte, tím menší bude kontrast negativu. Pro vyvolávací časy doporučuji tuto webovou stránku: www.digitaltruth.com
Měla by to být největší světová tabulka vyvolávacích časů na světě (různé filmy v různých vývojkách). Fomapany tam jsou určitě taky. Nezaručuji, že tam najdete přesně to, co potřebujete, ale za pokus to stojí.
Honza

Název: Re: Vývojky na Fomapany
Autor: (Jakub)
kdy: 2000-09-25, 08:14:24
Nějaké časy najdeš taky TADY

Název: Re: Vývojky na Fomapany-tabulka Jakuba
Autor: (Misa)
e-mail:michal.skacha@lfmotol.cuni.cz
kdy: 2000-09-26, 12:36:25
Jaký je při zmíněných časech režim míchání?

Název: Re: Vývojky na Fomapany-tabulka Jakuba
Autor: (Jakub)
kdy: 2000-09-26, 14:57:15
Jaký je při zmíněných časech režim míchání?

První minutu nepřetržitě a pak pro kinofilm 1 minuta a pro svitek 30 vteřin.

Název: Re: Vývojky na Fomapany
Autor: (ajko)
kdy: 2000-09-25, 08:59:05
Ja som tiez experimentoval... Pouzival som aj Ilfosol - ale velmi malo vydrzal otvoreny aj po vytlaceni vzduchu. Nakoniec som skoncil u LQN - dava najvarovnanejsie vysledky, da sa s nou experimentovat (riedim az 1/20). Inak, ked viacej zriedis vyvopjku, tak nebude len mensi kontrast (co sa u T200 naozaj hodi - lebo na Fomaspeedoch N vychadaju dost tvrdo) ale aj mensie zrno. Pouzivm riedenie 1/20 alebo 1/14. A este jedna vyhoda lqn - pri push procese sa da jednoducho vypocitat dlzka vyvolavania - mne osobne vychadza faktor 1,5 pri riedeni 1/10. napriklad takto vyvolana foma 100 pushnuta na 400 dava lepsie vysledky (zrno, rozsah sedi) ako originalna foma 400. P.S. Myslim tu modru lQN, nie tu cervenu kontrastnu.a

Název: Re: Vývojky na Fomapany
Autor: (Pavel)
e-mail:pholcak@envinet.cz
kdy: 2000-09-25, 09:30:06
Docela by mne zajimalo k jakym optimalnim casum pro FOMU 100 a T200 jsi dosel pri pouziti LQN v redeni 1:10, 1:14 pripadne 1:20. Taky mi tam lezi LQN, zkousel jsem ji na T200 v doporucenem case a bylo to tak kontrastni, ze sem to vyhodil a uz dale neexperimentoval (ted volam v ID-11). Pozivas redenou LQN vzdy jen na jeden film ? A redis destilovanou nebo obycejnou vodou ?

Diky za pomoc, Pavel.

Název: Re: Vývojky na Fomapany-moje experimenty
Autor: (ajko)
kdy: 2000-09-27, 13:57:15
Foma 100 na 400 - LQN (modra) 1:10 - 12 min
Foma 100 na 200 - LQN (modra) 1:15 - 12 min
Foma T 200 na 200 (nizsi kontrast-mensie zrno) - LQN (modra) 1:20 - 12-13 min

Název: Re: Vůvojky na Fomapany
Autor: (petrE)
kdy: 2000-09-25, 10:05:34
pouzival jsem LQN i microphen redeny i stock. ted mam nejradsi tetenal ultrafin liquid. casy vysly napr v photolife nejaky cas tomu nazad, pripadne mohu poskytnout. v soucasnosti tak volam ilfordy FP4+ PANF+. ten druhy obcas i v originalnim rodinalu od agfy. proti nasi R09 mi prijde lepsi a stabilnejsi. zdravim vsechny .

Název: Re: Vůvojky na Fomapany
Autor: (Libor Vaicenbacher)
e-mail:vajico@usa.net
kdy: 2000-09-25, 10:18:06
Má nekdo z vás zkušenosti s kombinací Fomapan T-200 a Ilford ID-11? Rád bych použil ředění 1:3, ale nevím jaký čas k tomu přiřadit a experimentovat se mi moc nechce. U ředění 1:1 se mi osvědčilo 7 minut.

Název: Foma Excel ( WAS:Re: Vżvojky na Fomapany)
Autor: (TomasT)
kdy: 2000-09-29, 15:41:33
Používal jsem naprosto stejný vyvolávací čas(tedy pro kombinaci T200 a Ilford ID11 1:1), bohužel to vychází hrozně tvrdé (na Foma Multigrade měkká až ultraměkká gradace při zvětšování)

BTW, nemáte někdo zkušenosti s Fomaton Excelem???
(V archivu je jediný relevantní - a poměrně starý- příspěvek P. Roubiče)

Název: Re: Vżvojky na Fomapany
Autor: (Fotoman)
e-mail:podivin@email.cz
kdy: 2000-09-25, 19:56:28
Díky za reakce,
tabulka na mujweb je celkem dobrá. Sám jsem zkoušel T200 v Microphenu 1+3 za teploty 23°C. Za teploty 20°C jsem to řadou výpočtů určil na 13 min. Poté jsem to převedl a výsledek byl velice dobrý. Byl jsem překvapen nízkým kontrastem, což jsem nikdy v R09 nemohl dosáhnout. Chtěl bych se nadále držet Microphenu, jelikož u něj se udává velice dobrá hranová ostrost zrna. Pouze nevím, jaká by mohla být vývojka u Tetenalu s obdobnými vlastnostmi. Dále schaním nějaké info o převolávání těchto Fomapanů s T-zrnem. Díky za odpovědi.

Název: Re: Vżvojky na Fomapany
Autor: (Bundes)
e-mail:bundes@email.cz
kdy: 2000-09-25, 22:58:40
Spousta informaci je mozne najit v mistnim archivu - napr. tento clanek. Staci zadat vhodne heslo. Napr. heslo "Ultrafin" vyhodi spoustu zajimavych informaci o teto vyborne vyvojce od tetenalu. Sam jsem v ni nedavno vyvolaval Fomapan 400 a dle negativu (k fotkam jsem se bohuzel jeste nedostal) bych rekl, ze vysledek opravdu predci ocekavani...

Název: Re: Vżvojky na Fomapany
Autor: (Petr Dzik)
e-mail:dzik@atlas.cz
kdy: 2000-09-26, 11:08:09
Mno, podle mych praktickych zkusenosti a take podle slozeni se vyvojky chovaji takto: Neredeny Microphen ma diky vysokemu obsahu siricitanu (10%) rozpousteci efekt, proto rozmyva zrno a snizuje hranovou ostrost. S redenim tento efekt klesa. R09 naproti tomu obsahuje malo siricitanu (pokud vubec nejaky - ted z hlavy si nejsem jisty), a proto vyvolava ostre a hrubozrnne. S redenim klesa zrno - pro jemnozrnne vyvolani je treba jit az na 1:200, cas cca 30 min.
Microphen neni ostre pracujici, R09 v normalnich redenich (1:40) neni jemnozrnna.

Petr Dzik

Název: Re: Vyvojky na Fomapany (R09)
Autor: (Tomas_IV)
e-mail:brunclik@atlas.cz
kdy: 2000-09-26, 13:42:48
Ja uz hodne dlouho pouzivam R09. Driv Orwo, nyni Fomu. A musim
rict ze zkombinace R09 + Fomapan T200 (mozna spis zasluhou toho
filmu, i kdyz lepsi nez s LQN mi to rozhodne pripada) jsem primo
nadseny (zrno, kontrast, podani polotonu, ostrost).
Jen je treba si uvedomit ze redeni 1:40 uvadene vsude jako
zakladni neni pro kinofilm zrovna idealni. Jako minimalni
redeni bych bral 1:60 a pak se da jit az do 1:200 (to jsem ale
nikdy nezkousel). 1:60 da optimalni kontrast (na zvetsovani na
Fomaspeed N) pro bezne az mene kontrastni sceny. Pro snimky
focene za ostreho slunce bych pak sel na 1:80 nebo 1:100.
Uz pri 1:60 je zrno podstatne jemnejsi nez pri 1:40. Udelate
fotku 24x30 a najdete ho az pri opravdu blizkem pohledu,
jestli vubec.

Mluvim ale o T200, na T800 se mi zase R09 naprosto
neosvedcila. Sice to jde, ale protoze v R09 neni nic proti
zavoji je vysledek sedivy a navic zrnity a dokonce i neostry.
Na druhou stranu hranove ostrosti se mi u T800 podarilo
dosahnout jedine pomoci "medeneho" zesilovace za cenu obrovskeho
zrna (ktere ale pusobilo prekvapive prijeme).
Otazka je zda se neosvedcila R09 nebo ten film...

Fomapan 100 nepouzivam, Fomapan 400 taky volam v R09, ale
tak nadseny z vysledku jako s dvoustovkou nejsem. Jsou proste
"jen" dobre.

Název: Re: Vyvojky na Fomapany (R09)
Autor: (Libor V.)
e-mail:vajico@usa.net
kdy: 2000-09-27, 13:19:21
Mohl byste poradit, jake pouzivate casy pri zminovanych redenich R-09? Diky za radu.
Libor

Název: Re: Vyvojky na Fomapany (R09)
Autor: (Tomas_IV)
e-mail:brunclik@atlas.cz
kdy: 2000-09-29, 11:20:41
K vyvojce je mozne si v prodejne vyzadat letacek s podrobnym popisem. Jsou tam casy pro ruzne filmy pri redeni 1:40 a faktory kterymi se tyto casy nasobi pri ruznych redenich.
Pri 1:60 je to 1,5x
Pri 1:80 2x
a jak je to dal si bohuzel nepamatuju (neni to uplne tak jak to vypada podle toho zacatku ze dvakrat vetsi redeni znamena dvojnasobny cas). Ale snad to najdete na strankach Fomy asi u informaci o vyvojce R09.

Název: Re: Vyvojky na Fomapany (R09)
Autor: (ISim)
e-mail:ISim@centrum.cz
kdy: 2000-09-29, 13:25:05
Na T200 pouzivam R09 1:100, 20C, 18 minut. Co se tyka zrnitosti a ostrosti, jevi se mi to subjektivne lepe nez Foma 100 (porovnavano na zvetsenine 20x30). Za co nemam T200 rad jsou ty povestne tecky v emulzi. Je to nekdy sazka do loterie. A ja si tuhle vytahl cerneho petra...

Název: Re: Vyvojky na Fomapany (R09)
Autor: (VP)
e-mail:Pohlv@post.cz
kdy: 2000-09-29, 14:34:39
Z letacku (Fomadon R09):

1+20 (0.5), 1+40 (1.0), 1+60 (1.5), 1+80 (2.0), 1+100 (3.0), 1+150 (4.0), 1+200 (6.0)

1+XX je redeni, (x.x) je faktor prodlouzeni

redeni 1+40: Fomapan 100 - 7 min, Orwopan 100 - 12-14 min., Kodak T-Max 100 - 8-10 min., Ilfordpan 100 - 12-14 min.

Fomapan 400 - 10 min, Ilfordpan 400 - 21 min., Ilford delta 400 - 16-17 min., Kodak T-Max 400 - 10-11 min., Orwopan 400 - 14-16 min., Kodak Tri X Pan - 15 min.

Teplota: 15: prodlouzit o 50%
18: prodlouzit o 20%
20: neprodluzovat 0%
22: zkratit o 15%
24: zkratit o 30%

Vlada

Název: Re: Vývojky na Fomapany
Autor: (Fotoman)
kdy: 2000-10-01, 21:08:04
Tak nevim. Popisu vam postup: T200 nafoceno vetsinou na auto cas v pentaxu super a ci lx. Castecne foceno s doblesknutim ci plnym bleskem nekdy primo nekdy odrazem. Dale vyvolano microphen (1+3) ci R09 (1+80 - 1+100). Prerusovac par vterin 2% kys. octova, usatlovac asi 3 min Fomafix. Prani ve vode (dosti tvrde) kolem 20°C. Konecna lazen destilka+ilfotol. Opemus 5a s normal. hlavou, filtry ilford, papiry ilford xpress. Vysledky nic moc. S r09 zrno jak brambory a kontrast. S microphenem divne zrno a divny kontrast. Proc???

Název: Re: Vývojky na Fomapany
Autor: (Tomas_IV)
e-mail:brunclik@atlas.cz
kdy: 2000-10-02, 10:35:21
Je to divny. Vysoky kontrast a velke zrno, to by vypadalo na prevyvolani.

Mozne vlivy: vyvolavaci doba, teplota vyvojky, vyvojka z neceho jineho nez destilky, nespravne redeni vyvojky.

Jinak ten film asi je o neco kontrastnejsi nez vetsina klasickych materialu, ale kdyz jsem jednou delal s Ilfordem Delta 400, byl taky kontrastnejsi nez treba Fomapan 400.

A u R09 od FOMY si tu nekdo nedavno stezoval ze vysledky jsou sedive...

Název: Re: Vývojky na Fomapany
Autor: (Cvakal)
kdy: 2000-10-02, 11:09:44
Jeste jednou (pro jistotu): ma nekdo zkusenost s vyvojkou Foma Excel ? Ma to byt udajne obdoba vyvojky Kodak X-tol. Ten jsem videl v casopise porovnany s ID11 a jeste s necim takhle klasickym a bylo to lepsi v obrys.ostrosti, zrnu s nejakym konstatovanim posunu v kvalite vyvojek (vzhledem k te dobre klasice). Nevyhodou je samozrejme cena. Kdyby byl Excel skutecne srovnatelny, byl by i cenove normalni. Pozn: vyvolavaci casy dle vyrobce nesedi uplne s tim X-tolem...
Chtel bych ji pouzit na Fomu T200 a Ilfordy Delty 100 a 3200 a zatim si netroufam - nebo se mi spis nechce moc experimentovat...Cvakal

Název: Re: Vývojky na Fomapany
Autor: (tycho)
e-mail:bravenec@optimit.cz
kdy: 2000-10-02, 13:02:26
Cernobile fotky delam asi od zacatku roku, berte moje zkusenosti trochu s rezervou. Excel jsem pouzival asi ctvrt roku (cca 30 filmu) a docela to slo. Uplne na zacatku jsem koupil jakousi "vyvojku v hnede krabici od ceskeho vyrobce (ne Foma)" a kdyz jsem pak vyzkousel Excel, bylo rozdil velmi markantni. Pak tady kdosi napsal, ze lepsiho rozliseni lze dosahnout ve vyvojce R09 pri velkem zredeni, tak jsem to zkusil. Film Foma T200, R09 redeni 1+200 se mi zda o cosi ostrejsi, nez pri vyvolavani v Excelu. Zrnitost je zhruba stejna. Vzhledem k tomu, ze pri tomto redeni (jine vetsinou nepouzivam) je cena vyvojky R09 desetinova, neni co resit. Vyvolavani v R09 trva cca 36 minut (T200, R09 1+200, 20°C) - nevyhoda. U Excelu zase dlouho trva priprava vyvojky, nehlede na smrad. Jo, a zda se mi, ze v Excelu se neda delat push filmu. Preberte si to jak chcete. Ja uz jsem se k Excelu nevratil.

Název: Re: Vżvojky na Fomapany
Autor: (martin)
e-mail:burian@mbox.cesnet.cz
kdy: 2000-10-02, 13:18:32
Jeste jednou (pro jistotu): ma nekdo zkusenost s vyvojkou Foma Excel ? Ma to byt udajne obdoba vyvojky
Kodak X-tol.

No, o Excelu sice muxu rict jen tolik, ze funguje, ale rozhodne to ani nahodou neni obdoba Xtola, snad jen v tom, ze nepouziva klasicke vyvolavace typu methol nebo hydrochinon. Casy jsou jine, a, zatimco Kodak uvadi pouziti isoaskorbatu (pokud me pamet neklame), Foma uvadi Dimeson S, o nemz vim jen to ze je to neco uplne jineho.

Opravdu nevim, kdo si furt tyhle bludy a nesmysly vymysli, jejich vrcholem je kuprikladu tvrzeni Fomy, vytistene dokonce na krabicce Fomadonu P, o nemz se tvrdi, ze je to vyvojka "typu Kodak D76d". To je s odpustenim naprosta hovadina, protoze ma uplne jinak vyvazene slozeni (staci si precist "Safety sheet") a i se jinak chova. Ja jsem ji vyzkousel jen jednou a moc dobrou zkusenost jsem s ni neudelal (hnusne zrno - ani snad ne tak velke jako hnusne), ale to muze byt moje chyba.

Zpatky k Excelu. Vyvojka mi neprijde spatna, vadi mi jen dve veci. Za prve, jsem ji zatim videl jen v 1L baleni, coz mi jako moc ekonomice zrovna neprijde a za 2), casy jsou udavane jen pro nekolik malo filmu, takze clovek vzdycky musi dlouze experimentovat a teprve pak se muze rozhodnout, jestli mu to stoji za to. Ostatni vyrobci vetsinou (i kdyz ne bez chyb) uvadeji i casy pro filmy jinych vyrobcu - napr. Ilford uvadi casy i pro Kodak, Agfu a Fuji.

Pokud tedy chcete vedet, ktere vyvojky ruznych vyrobcu jsou prakticky totozne/zamenitelne, tj. sedi casy u ruznych filmu, tady je to co vim:

1) Kodak D76 a Ilford ID11 - existuje take predpis s oznacenim Foma FV3 (pouze jako predpis pro domaci pripravu).
Vzajemne sedi vsechno.

2)Kodak HC110 a Ilford Ilfotec HC - sedi casy a redeni. Ilford tuto vyvojky vyrabi i ve verzich s jinym stupnem redeni zakladniho koncentratu a mensich balenich. Jmenuji se Ilfotec HC-D a Ilfotec LC29, nicmene i pres jejich tvrzeni, se mi zda nejekonomictejsi ta puvodni verze (Ilfotec HC). Da se z ni (z litru koncentratu) pripravit 16 az asi 72 l pracovniho roztoku pri vydatnosti 1-2 filmy na 1/2 litru bez prodluzovani. Co se tyce vysledku - jsem spokojen, vyhovuje mi flexibilita prace s touhle vyvojkou.
Typove velice podobna bude asi i vyvojka Tetenal Neopress HC, ale zadne srovnani bohuzel neznam.

Mimochodem, ted si vzpominam, ze jsem mel sveho casu take zkusenost s Xtolem - pouzival jsem ho redeny podle doporucenych casu a bylo to nejake "ridke". Az pote co jsem jednou neco vyvolal primo v zasobnim roztoku a s tim pak dal pracoval, vysledky se zlepsily. Ergo zda se ze nove nasazena vyvojka potrebuje "nastartovat" (tomu by odpovidala i zminka v datasheetu o starteru pro strojove vyvolavani a o selfregeneraci). Lze to provest bud prilitim trochu starsi vyvojky nebo vyvolanim filmu "na nemz tak nezalezi" - mozna by pomohl i pridavek bromidu draselneho. Kazdopadne se mi Xtol nezdal natolik vyhodny (160/litr!!!), abych se tim dale zabyval.

martin

Název: Re: Vżvojky na Fomapany
Autor: (TomasT)
kdy: 2000-10-03, 10:29:33
....Zpatky k Excelu. Vyvojka mi neprijde spatna, vadi mi jen dve veci. Za prve, jsem ji zatim videl jen v 1L baleni, coz mi jako ...moc ekonomice zrovna neprijde a za 2), casy jsou udavane jen pro nekolik malo filmu, takze clovek vzdycky musi dlouze experimentovat a teprve pak se muze rozhodnout, jestli mu to stoji za to.


Odpovidaji pro T200 vyvolavaci časy udavane vyrobcem, nebo je nutne časy zkracovat (nebo ředit), tak jak upozorňoval P. Roubič??



tomáš

Název: Re: Vývojky na Fomapany
Autor: (satyr)
e-mail:mlecka@rog.fa.vutbr.cz
kdy: 2000-10-02, 15:18:33
Ohromná škoda, zaprodat dědu Rodinala za M. Rodinal je vývojka ohromných možností; vytrvej,řeď a.. ZVÍTĚZÍŠ.

 

 

Někdo rád rodinal

 

Název: Rodinal - vyvolavaci casy
Autor: (VP)
e-mail:pohlv@post.cz
kdy: 2001-07-24, 12:21:40
Stale se mi nedari najit vyvolavaci casy pri pouziti Rodinalu s redenim 1:100 a vyssim (vsude maji jenom 1:25 a 1:50). Konkretne by me to zajimalo u filmu Tmax 100 - neexistuje nekde nejaka obsahlejsi tabulka s casy?
Nebo staci proste pro redeni 1:100 zdvojnasobit cas uvedeny pro redeni 1:50?

Název: Re: Rodinal - vyvolavaci casy
Autor: (blizz)
e-mail:blizzy@seznam.cz
kdy: 2001-07-24, 12:42:19
Jsi-li z Prahy, zajdi ke Škodovi - k R09 dávají letáček s časy. Pro Kodak Tmax100 tento letáček udává 8 - 10 minut při 20 stupnich, 1:40.
Opíšu i systém - etalon je Fomapan 100, 1:40 = 7 minut, pro jiné koncentrace se základ násobí takto:


Ředění / prodlužovací faktor


1: 20 = doba * 0,5
1: 40 = doba * 1
1: 60 = doba * 1,5
1: 80 = doba * 2
1:100 = doba * 3
1:150 = doba * 4
1:200 = doba * 6


Závislot na teplotě:
15 st. = prodloužit dobu o 50 %
18 st. = prodloužit dobu o 20 %
20 st. = zaklad - neměnit
22 st. = zkratit o 15 %
24 st. = zkratit o 30 %

Čím koncentrovanější (1:20), tím tvrdší výsledek a větší zrno. Prodlužovací faktory pro vyčerpání (od třetího do šestého filmu) neuvedeny, sám volám každý film v čerstvé. Zatím jsem neexperimentoval s časy a teplotami - pro kiňák jedu na 1:100, svitek 1:40 a jsem celkem spokojen.

Název: Re: Rodinal - vyvolavaci casy
Autor: (VP)
e-mail:pohlv@post.cz
kdy: 2001-07-24, 12:50:46
Diky za odpoved, ja sem az doted R09 pouzival, zatim bez problemu. Ted sem ale koupil Rodinal od Agfy, takze si nejsem moc jisty, jestli se ty casy daji jednoduse prevest.

Název: Re: Rodinal - vyvolavaci casy
Autor: (blizzy)
e-mail:blizzy@seznam.cz
kdy: 2001-07-24, 14:55:17
Snad bude složení stejné - tahle tabulka se týká "českého" Rodinalu, Agfácký jsem zatím nezkoušel - flaška českého zatím není ani v půlce :o). Ale na linkovní :o) stránce tohoto fotoprůvodce jsem našel odkaz na stánku, kde jsou časy pro různé filmy a časy - tuším že jde o www.digitaltruth.com .

Název: Re: Rodinal - vyvolavaci casy
Autor: (Tomas V)
e-mail:bazar@fotoskoda.cz
kdy: 2001-07-25, 17:54:43
Pro filmy s citlivostí kolem 100ASA používám následující způsob,
Agfa Rodinal 1:100 ,teplota 20°C vyvolávací doba 30 minut,režim pohybu: 1min nepřetržitě, pak v 1/4,1/3, a 1/2 vyvolávací doby otočit vždy 3x, od poloviny vyvolávací doby bez pohybu, perfektně vyrovnává i značné kontrasty chce to ale exponovat na stíny,takhle vyvolávám Kodak Plus X a Ilford FP4, jak dopadne T Max nevím. Pro filmy 400 ASA (Fuji Neopan,Kodak Tri X) používám ředění 1:80 ,teplota,režim pohybu a expozice jako u ředění 1:100, vyvolávací doba 20 - 25 minut.

Název: Re: Rodinal - vyvolavaci casy
Autor: (VP)
e-mail:pohlv@post.cz
kdy: 2001-07-25, 18:48:42
Nakonec sem to zkusil 30 minut, prvnich 30s nepretrzite, pak 10s z kazde minuty, 20°C. Vyslo to pekne. Akorat podlozka je dofialova (ustal. fomafix 6 min.).

 

A ječtě jednou rodinal

Název: FOMA400 na 800 v rodinalu
Autor: (ZDENEKLB)
kdy: 2001-01-26, 15:34:16
Ahoj
Ma nekdo zkusenosti jaky cas FOMA400 na 800 v rodinalu 1/100(1/200) pri 20C
Zdenek

Název: Re: FOMA400 na 800 v rodinalu
Autor: (ZB)
e-mail:zb@zzz.cz
kdy: 2001-01-26, 16:12:54
Zkousel jsem to jen jednou, fomacka R09 1:80, prodlouzil jsem cas o 45 procent. Mozna by to sneslo jeste o trochu vic a zrno bylo naprosto ohavne. Jsem zvedavy, co na to reknou mistri. Halo, Jakube, jsi tam?

Název: Re: FOMA400 na 800 v rodinalu
Autor: (Jakub)
kdy: 2001-01-29, 08:01:51
Halo, Jakube, jsi tam?

Jó jsem tady, ale v Rodinalu jsem Fomu nikdy nedělal. Zatím používám Tetenal Ultrafin Plus a T200 a jsem spokojen. 400 se mi zdá být dost zrnitá, takže ji nepoužívám, ale nedávno jsem dělal na na T800 a pushoval jsem ji na 3200. Je to dost kontrastní a zrno taky pěkně vyleze. Ukázky lze nalézt
tady. Je to foceno na kinofilm a vyvoláno dle tabulek. Základní volací doba 14:00, push koef. 2,25, takže čas vychází na 31:30 min.

Název: Re: FOMA400 na 800 v rodinalu
Autor: (jezekp)
e-mail:jezekp@hob.cz
kdy: 2001-01-29, 08:56:11
Sice na Fomapany nejsem odbornik (jako Jakub) a navic jsem s Fomapany prave skoncil a presel na Kodak T MAX, ale v posledni dobe jsem ''udelal'' sest Fomapanu a to T 200 a T 800 a tak prispeji se svou troskou do mlyna ... Volal jsem vzdy ve vyvojce Foma EXCEL, pricemz T 200 mi (subjektivne, jak jinak :-) pripada velmi slusne a T 800 jakbysmet, samozrejme zrno bylo zretelne, ale ... jaksi ... ostre, ohranicene, podle meho dojmu (s prihlednutim k citlivosti) nerusici. Volal jsem presne podle navodu vyrobce pri 21°C, na kazdy dalsi film jsem pridaval 15%. Preklapeni rovnez podle navodu. Obrazek z T 200 (exponovano jako 400 ASA (FED III, Industar 2,8/53) volany v Excelu (stejny cas jako pro 200 ASA) je tady (prosim odhlednout od ''kvality'' skenu).

 

ahoj uz me prestava bavit se ptat na jednotlive casy ruznych filmu volanych na jinou citlivost. Zatimco pro bezne volani fomapanu na skutecnou citlivost lze na webu a i v krame obdrzet tabulku casu s informacemi i pro zahranicni vyvojky (treba http://jakub.webz.cz/clanky/Foma.htm) , pro push proces jsem tohle nikde nevidel alespon ne nijak uspokojive a nebavi me cekat, zda se ve fome nekdy rozhodnou odpovedet na dotaz jaky je volaci cas jejich fomapanu s jejich LQN pro push +1, +2. Prijde mi ze push proces je snad dost bezny na to aby existovaly kdyz uz ne oficialni tak alespon amatersky poskladane tabulky, jen jsem je zatim nikde nevidel. Mohl bych ty casy posbirat z archivu, ale vetsinou lidi neuvadi vsechny podstatne informace. Co takhle sepsat tabulky a pak je zverejnit nekde na serveru nebo vice serverech....


Protoze chapu ze ziskani vysledku a experimenty staly jiste experimentatory mnoho casu a financi, tak bych rad u kazde zkusenosti v tabulce videl odkaz na cloveka co s tim experimentoval, pokud mu to nebude vadit, zaroven je to takova zastita serioznosti ze udaje jsou skutecne odzkousene. Kombinaci je mnoho a mnoho, ale asi bych se soustredil predevsim na fomapany a vyvojky fomy, microphen, agfa rodinal, ale klidne i jine, urcite to pak nekdo oceni, pokud vsichni neprejdou na digitaly:-)


Predstavoval bych si vysledky v tabulce, uvadim priklad (ovsem neovereny)

 

 

 

Pak další názory a zkušenosti.

 

Pred casem jsem se vratil z Rumunskych Karpat, kde jsem nafotil 7 filmu T200. Exponoval jsem vsechny na 320, vyvolaval 4min 30s v neredene ID11 pri 20 st. Vysledek ? Krasne jemne prokreslene negativy s dostatecnym kontrastem a takrka bez zrna na zvetseninach 24*30 (bohuzel nemohu ten Opemus vytahnout vys).
Ma to ale hacek : Chce to vzdy CERSTVOU vyvojku, ve ktere nebyl predtim volan zadny film, jinak je zrno vzdy vetsi a vetsi. Urcitym resenim pro vetsi uspornost je redit 1:1, ale uz to neni tak ostre a take klesa citlivost filmu. S Rodinalem (Agfa) se to vubec neda srovnavat, mam s nim jen spatne zkusenosti. Pri redeni 1:100 13 min pri 20 st(foma T200) je sice kontrast vyhovujici, ale zrno neunosne velke, a taky citlivost na hranici tech 200, spis min. Rodinal si s T200 proste nerozumi.
Chemik

 

Pro velké zvětšeniny Microphen od Ilfordu.Případně ředit 1:3

 

A to ja zase pouzivam vyhradne Fomu 100. Pushujem ju na 400-800 a to zrno je este mensie ako na orig. Fome 400. Polotony o.k., dokonca je ten film menej kontrastny. Vyvolavam to v LQN. 1:10/7min je pre Foma100/100. Tak ku kazdemu stupnu pridavam 2 minuty. Foma100/400 vyjde teda priblizne na 12min. Podotykam, ze fotim najma reportaze, na karjinu nechavam 100/100. Pri reportazi pouzivam stare pravidlo "pod zvascsovakom sa to urobi". A funguje to velmi dobre :-)

P.S. som taky ignorant, ze nepouzivam ani teplomer!

Pushuje metraz t200 - ted zrovna tetenalem plus (predtim micropherem) k definitivni podobe jsem jeste nedospel, ale v tom tetenalu zaklad 1+6 8minut pushe dle jejich tabulek.

 

No pro reportéry ta Delta400 i na 800.A pro ty nejrychlejší Delta 3200.
Sámo že na statiku PanF 50. Pro milce hladkých polotónů a o něco gumovějších hran Delta 100.No a pro Tobíka a milce polotónů a ostrých hran FP4.
Takže kromě HP5 vlastně všechny :-)))

Pro informaci výborné polotóny a hrany a k tomu : PanF- 150čar,Delta100-170 čar,Delta400-145 čar(ta starší verze), Delta 3200-105čar(bezkonkurenční).

 

Jak to dělá jeden člověk

Pouzivam tyto koeficienty (pro 1/2 litru vyvojky 1+6)

Koeficienty pro push

Push +1 ..... x 1,5
Push +2 ..... x 2,25
Push +3 ..... x 4,5

Koeficienty pro počet filmů

1. a 2. film... x 1,0
3. film ..... x 1,2
4. film ..... x 1,4
5. film ..... x 1,6

Koeficienty pro teplotu

18st. ..... x 1,2
20st. ..... x 1,0
22st. ..... x 0,85
24st. ..... x 0,75
26st. ..... x 0,6


Základni cas pro T200 je 8 minut takze mi vychazi :


1. film pri 20st push +3 (1600) 36 minut
3. film pri 20st push +3 (1600) 43:12 minut (volam 44 minut)
5. film pri 20st push +3 (1600) 57:36 minut (volam 58 minut)

1. film pri 20st push +2 (800) 18 minut
3. film pri 20st push +2 (800) 21:36 minut (volam 22 minut)
5. film pri 20st push +2 (800) 28:48 minut (volam 29 minut)


Pripravuju si vyvojku na 20st a pri vylejvani ma cca 21st. Cas ale neupravuju, jelikoz si myslim, ze to nema cenu. Otacim prvni minutu v kuse a pak po 30 vterinach jednou preklopim (pro svitek) a kazdou minutu (pro kinofilm).

 

 Též používám výhradně Fomu T200 a stejně jako Arnošt ji pushuju až na 1600 a jsem spokojen. 400 a T800 od Fomy mi přijdou docela dost zrnité , což je překvapivé hlavně u té T800. Ale zase, pokud ji pushneš na 3200, tak je krásně brutálně zrnitá, což se může občas hodit :-)

 

To Papuanec: proc vynechavat HP5?
Po ruznem laborovani se domnivam, ze HP5 PLUS snese opravdu hodně, se zajistenou vysokou kvalitou (standardni vyvolavani, ID 11 redena dle potreby). Ovsem, ta cena ve srovnani s T200 ...
To MarekC: zil jsem dlouho ve fomackem vyvojkovem zajeti a celkem se trapil. Prechod na ID 11 (a podle ohlasu TETENAL a dalsi) rozhodne fomackym filmum (zvlaste T200) slusi.

 

Tetenal vyrábí vývojky: Enofin,Ultrafin,Neopres,Neofin a Negafin.
Ilford - Microphen,Perceptol,ID-11,Ilfotec LC,Ilfotec HC a Ilfosol S.
Nejmenoval jsem úplně všechny varianty ale ty nejdůležitější negativní.
Každá z vývojek má svá specifika a výsledný negativ odpovídá zpracování určiou vývojkou.
Doporučuji podívat se na firemní weby , kde je v PDFkách ke stažení spousta informací.
Já osobně zkoušel Kodak , Fomu , Ilford a vážené vývojky a zůstal jsem nakonec u ID-11 případně jejího naváženého ekvivalentu.Je to univerzál vinikajících vlastností.Pokud má ovšem člověk speciální požadavky je na místě použít vývojku jiných vlastností.Taktéž u pozitivních vývojek,v této oblasti jsou nároky však v poněkud mírnějším spektru.

 

Plati, ze pri pushovani vzrusta zrno, coz nemusi az tak vadit, ale hlavne vylitne kontrast a to je prave pri foceni koncertu nejvetsi zavada. Tam uz je ten kontrast sam o sobe dost velky. Tak proc ho jeste zvysovat. Sam se timhle neridim :o), ale kdyz uz, tak aspon pouzivam Fomapan T800. Za prve kdyz pushuju na 1600, tak je to jen o stupen, cimz se tolik nezvysuje kontrast a za druhe pomer cen T800 a Delta 3200 uz je dost veliky. Mezi Ilfordama 400 a 3200 ten cenovy rozdil neni az tak propastny, takze proc nepouzit rovnou tu 3200.

 

Jenom doplním Zdeňka s tou Fomou.Tady najdeš pár ukázek právě z Fomy T800 exponované na 3200 a volané v Tetenalu Ultrafin Plus.

 

Diky za ty ukazky, to mi asi pomohlo nejvic. Zrno by mi ani tak nevadilo, ale kontrast je opravdu dost brutalni. Ja bych ty folkare mel radsi tak trochu vic "portretne romanticky" :-), tak si skaknu koupit tu Deltu 3200.

 

Ilford Pan 400 se mi na 1600 mnoho neosvědčil, používám HP5 Plus (ID 11) a jsem spokojen.

 

Push proces není zvyšování citlivosti. Je to podexponování filmu a kompenzace zvýšením kontrastu. Dochází při něm k určité degradaci stínů a relativnímu zvýšení kontrastu ve světlech. Záleží na tom či kterém případu, je-li to přijatelné či ne. U koncertu si dokážu představit obě možnosti - prokreslená scéna X potlačené pozadí (bude-li tmavé).

 

Zajimalo by mne jak se projevuje stárnuti emulze klasického BW filmu. Zdědil jsem teď větší množství asi 12 let starých Orwo NP22, nevím přesně jak a kde byly skladovány ale v mrazáku asi ne. Zkoušky vyvolání ukázaly velké zrno a malou hranovou ostrost. Volal jsem to zkušebně v Microphenu Stock, Foma LQN 1:14, a ID-11 Stock míchaná doma. Až nejlepší se mi to zdá v ID-11, ale stejně to vypadá na max. použitelné zvětšení na 13x18 nebo lépe jen na 9x13. Závoj ale žádný nepozoruji.
Máte někdo zkušenosti s chováním takto starých filmů ? Myslel jsem, že by tomu nemuselo mnoho být. Nebo mám zkusit ještě R09 v nějakém vysokém ředění ? Myslím, že jiná vývojka to zase až tak moc nezachrání. Navíc jsem zkoušel tři různé.

 

To snad ani neni mozne! Ja jsem delal na Agfu (Orwo pred prejmenovanim) ze 60tych let tenhle rok a vsechno bylo v poradku!
Co rodinal 1+25 (ale Agfa original) a 6 minut vyvolavaci doba? NP22 byly spickove filmy. Starim rozhodne ostrost "do prdele" nejde. Na ostrosti se nejvic podepisuji tzv.jemnozrnne vyvojky D76 a Microphen. Ten je nejhorsi svinstvo. Pro filmy 30 DIN a vice ano ale jinak? Ubiji ostrost, gradaci, zrno jako hrachy. Bohuzel sveho casu byl intenzivne Ilfordem propagovan jako nejvnodnejsi vyvojka pro Ilfordy (i pro Delty) a tak nam to taky zustalo v podvedomi. Reseni: navrat k Rodinalu!!

 

Buďte pozdraveni alchymiste !
Fotím na Ilford HP5 a Fuji Neopan 1600. Mám rad hrubsi, ale ostre zrno a hlavne kontrastni !!!
Obdivuji se vsem, kteri dokazi zpracovat tuzemskou Fomu se s vyse uvedenymi vysledky.
Moje produkty i za pouziti multigradacnich papiru a filtru byly vzdy mdle, nekontrastni, cerna nebyla syta a bila bilou i za pouziti nejkontrastnejsi kombinace.
Kudy vede cesta?

 

Rodinal 1+25, vyssi teplota

 

Jak jsem již psal používám Kodaky a volám je v Tetenalu pro multigrejdy a funguje to. Ta foma mi fakt přišla docela jako šedivka. Cena za Kodaky je stejná jako za Fomu a možná jsou ještě levnější.

FOMA sedivka? ja mam skusenost, ze Foma 100 a T200 na lesklom fomaspeede normalnej gradacie davaju velmi peknu ciernu!!!! Aj s detailami. Skor tie svetlejsie odtiene su trocha horsie. U fomy sa mi tazsie dosahuje cela paleta sedi bez toho, aby to zase nestratilo stavu (kontrast). Filmy vyvolavam v LQN (1:14 pri normalnom vyvolavani, 1:20 pri soft a 1:10 pri prevyvolavani), na papiere najradsej pouzivam Fotol H (praskova, teple tony). A zrno mi v poslednom case prestava vadit (nefotim moc portrety a krajiny), pri reportazi a dokumente sa hodi .-) Napr. T200 ma pekne ostre zrno.

 

No a ja to jeste doplnim ze komu se nelibi cern a chce ji mit cernejsi at da do litru vyvojky kavovou lzicku hydrochinonu a polivkovou lzici krystalove sody na prani. Vyvojka je tvdrci a cerna je cerna. Odzkouseno. V 60 a 70 letech kdy normalni FOMA papiry byly ve skutecnosti mekke jsme to delali bezne a jeste jsme pridali neco bromidu. A kdyz ani to nepomohlo tak jsme ty lzice sody dali 2 az 4.
XGAS

 

Kdo mi prosim poradi, jak vyvolat Fomapan 100ASA omylem nafoceny jako 400ASA. Nejlepe pouzitim vyvojky Fomadon R09.
Dik.

Ja bych pridal dotaz, co znamena sdeleni z firemnich stranek FOMY
FOMAPAN 100
je .... Jmenovitá citlivost filmu je ISO 100/21o, avšak jeho široká expoziční pružnost umožňuje exponovat film od ISO 50/18o do ISO 400/27o bez úpravy vyvolávání.
Znamena to, ze se ve vyvolani nemusi zmenit vubec nic?
Bude to mit viditelne katastrofalni nasledky na kvalitu?

 

Jo, ale radeji na pruznost nespolehejte. Fotky se z toho sice udelat
daji, ale byvaji obvykle dosti sede, zrnite a malo kontrastni.
Nemam zkusenosti s prevyvolanim filmu Foma 100, ale ctyrstovku
takto obcas trapim. Celkem se mi osvedcilo pouzivat vetsi koncentraci
vyvojky (redeni 1:40), cas prodlouzeny na kazdy expozicni stupen
asi 1.6 az 1.7 krat - misto doporucenych sedmi minut machejte
film ve vyvojce minut cca dvacet. Bude to kontrastnejsi a zrnitejsi,
ale asi lepsi, nez kdybyste to vyvolaval normalne.

Pojem "pruznost filmu" mi pripada jako nechutny marketingovy tah.
Lidi si predstavuji, ze vrazi do fotaku stovku film a i kdyz foti jako na
ctyrstovku, vylezou z toho pouzitelne fotky. Neni to tak uplne pravda.


V žádném případě ve fomácké vývojce.(Dostaneš vždy "šeďák nepoužitelný").
Nejlépe originál Rodinalem firmy AGFA 1:25,20st.C,15 minut,míchat každých 30 vteřin. Nebo Ultrafinem plus fy Tetenal, a to 1:5,20st.C,20 minut,míchat každých 30 vteřin,
nebo Microphenem 1:1,20st.C,20 minut,míchat každých 30 vteřin.

Prosim o radu jak a v cem vyvolat T800 exponovany na 3200 aby vysel co nejlepe. Pokud mozno ve vyvojkach od FOMY.
Diky

Ja Ti jen můžu říct, že jsem se před časem také pokoušel takto experimentovat a vyvolaval jsem T800 foceny na 1600 18 minut na nebylo to ono, příště bych dal aspoň 30. Hodně štěstí :-)

Vyvolal jsem to ve Fomadonu P(praskovy), vyvolaval jsem to 23min, se zrenem jsem pocital a bylo tam. A hodne kontrastni byl taky :)) ale da se na to divat.

Nemam komoru a tak uvazuji, zda je pri cb foceni lepsi pouzit klasicky cb film a shanet kde mi ho slusne udelaji nebo pouzit monochr. film. Jake mate zkusenosti s pouzivanim monochromatickych filmu? Cim se budou fotky lisit od fotek z klasickeho cb filmu?

Myslim, ze uz jsem pouzil a vyzkousel vsechny ''monochromy'', co jsou u nas na trhu. Konicu Monochrome VX400 jsem zkusil jen jednou, tonalne je prijatelna, ale zjistil jsem, subjektivne, ze dava nejake ''divne'' (mekke, neostre) zrno a obraz mi tak pripada celkove neostry. Ilford XP2 je ponekud zrnitejsi, Ilford XP2s je zrnity mene, oba davaji pekne cernobily obraz, zrejme proto, ze nemaji oranzovou masku. Zejmena XP2s mi pripada, subjektivne, vyborny. Kodak T400CN mi z tehle ctverice pripada (opet subjektivne) nejlepsi, prakticky zadne zrno a na velkych zvetseninach vsak ostre a tudiz prijatelne (pro mne), prekvapujici mnozstvi polotonu a odstinu sede (proste od bile az po cernou se vsim mezi tim. Take nemam fotokomoru (u mne je to predevsim problem prostoru - zatim - nikoliv penez) a proto kdyz si z Kodaku chci nechat udelat zvetseninu, musim si o neutralne cernobile zabarveni vyslovne rict, jinak, jak tu nekdo pise, jsou fotky tonovane, tu dohneda, tu dozelena, nekdy domodra. Tak jsem v posledni dobe presel na system, ze pouzivam normalni CB filmy, sam si je vyvolam v odpovidajici vyvojce (napr. Fomapan T800 v Foma Excel ci Kodak Plus-X 125pro v Kodak D76 atd.), rozstriham, dam do trezorku (jeden film - jedna stranka - po sesti) a necham si udelat nahledy 10x15 a pak teprve se rozhoduji o zvetseninach. Je to mozna zdlouhave, drazsi, nemohu pritom zazit ten tvurci proces u zvetsovaku, ale co se da delat, nemam proste misto, kde bych takhle mohl tvorit. Jedine nebezpeci je moznost poskrabani negativu pri takove manipulaci. Ale to se mi zatim stalo jen jednou. A vzhledem k tomu, ze jen malokdy delam neopakovatelne napr. reportazni zabery, tak se zpravidla vzdy mohu na nejake misto po case vratit a fotografovat znovu. Tak takhle to s CB fotkami delam ja.

 

Ctu prispevky o Pentasixu a nestacim se divit....
Taky jsem kdysi tahal na zadech tezky Pentasix, strkal do nej drahe svitkove filmy barevne i cernobile, opatril si 50ku a 180ku a pak jsem zjistil ze vsechno je neostre protoze u toho kramu mlati zrcadlo a neudrzi to ani stativ, taky kdo by se s tim v praxi tahal, teorie je sice pekna vec ale v praxi je vsechno jinak. A tak jsem to vsechno prodal za 12000 a koupil jsem si Olympusa OM1 se zakladakem. S ilfordem, agfou a rodinalem mam obrazky lepsi nez s tezkym Pentaxisem, ostrejsi, jasnejsi.
Kdyz se nezivim fotografii nema cenu vyhazovat tisice za 6x6 vybaveni staci solidni kvalitni zrcadlovky na kinofilm a trocha soudnosti pri porizovani vybaveni.
Podle mne ma fotografie prinaset radost a ne nasirat a financne vycerpavat. Je proto zcela absurdni diskutovat o tom, jestli je lepsi objektiv X nebo Y delame li jenom pohlednice z minilabu. Jester

 

Kdyz se nezivim fotografii nema cenu vyhazovat tisice za 6x6 vybaveni staci solidni kvalitni zrcadlovky na kinofilm a trocha soudnosti pri porizovani vybaveni.
Moje slova. Na kvalitu fotek ma vliv strasne hodne veci, napr. zpusob vyvolani. I z kinofilmu lze vytahnout kvalitu, jaka je videt na 6x6. Nedavno jsem videl dve barevne fotky nejakeho interieru kostala, jedna delana na kinofilm Flektogonem 20/2.8 a v minilabu, druha na 6x9 (nevim uz cim) a zvetsovana rucne. Obe byly ve formatu 15x21. Ktera byla lepsi? Samozrejme ta 6x9, ale zdaleka ne o tolik, jak bych cekal. Mohlo to byt kdovi cim, ale muj mnohokrat osvedceny nazor je, ze ten rozdil neni tak patrny, aby stal za to. I z kinofilmu se da dosahnout pri odpovidajicim zpracovani kvalitni technicka fotka, zvlaste u CB procesu, kde si muzete vse udelat sami. Pokud to ale pak vyvolate v Microphenu, tak se neni mozne divit, ze jde treba ostrost do haje.

I z kinofilmu se da dosahnout pri odpovidajicim zpracovani kvalitni technicka fotka, zvlaste u CB procesu, kde si muzete vse udelat sami.Pokud to ale pak vyvolate v Microphenu, tak se neni mozne divit, ze jde treba ostrost do haje.


No ted jsi me ohromil. Uz nekolik let si likviduju kvalitu volanim v Microphenu!?! To bys mel blize vysvetlit. Nepredpokladam, ze tvrdis, ze Microphen je mezi komercnima vyvojkama znacka pro nekvalitu. To uz bych pak nemohl pouzivat zadnou v krame kupovanou vyvojku. Takze jsem z toho nejak vydedukoval, ze mluvis o pomeru kvalit kupovane a doma namichane vyvojky. At tak ci onak, rozhodne mi tvy vyjadreni prijde jako dost divoke. Ale jestli to tak neni, prosim te, oprav mne. Samozrejme si uvedomuju, zes tady mluvil o kvalitni technicke fotce , coz je neco jineho, nez napr. fotka reportazni apod.

Microphen a Perceptol jsou vyvojky ktere nejvic zhorsuji ostrost. Pro BS: nemas nejaky domaci predpis ostre pracujici vyvojky? treba s metolem nebo pyrokatechinem
Diky Jester

Jester odpovedel za mne. Diky. Neni to otazka kvality, ale vlastnosti. Microphen ma proste takove vlastnosti, ktere se hodi jen na nektere pouziti. Treba push. Pro zmenu rodinal je naprosto nevhodny pro push. Ktera z nich je lepsi?

Kdysi jsem delal vsechno v metolove FX1, predpis je v Hruskovi (metol,NA2CO4, Na2SO3, KBr,KJ, ale nejsem si tim jisty), vysel i kdysi v 80.letech ve fotografii. Pracuje mekce, velmi jemne ostre zrno (nesrovnatelne s Rodinalem), vyborna hranova ostrost, mensi mnozstvi polotonu. Srovnaval jsem pred 4 lety pri zvetseni na 30x40 stejny carovy test na T200 v tehle vyvojce a Agfapan 100 a Tmax 100 v microphenu. Ta T200 byla mnohem ostrejsi a bylo tam nesrovnatelne vice detailu (a nejake bile tecky :-), tehdy jsem si myslel, ze mam spatnou vyvojku). Filmy v MP byly neostre bez zrna. Posledni dobou CB nedelam, ale asi bude mit podobne vlastnosti, ne-li lepsi, redeny XTOL. Nebo taky Foma Excel.
Vselijakych specialnich vyvojek je hromada, ty co se bezne prodavaji patri spise mezi univerzalni s jistymi kompromisy. Tak jako u objektivu zde plati, ze neco za neco.

A je treba pocitat s vyvolavacimi casy 15-45 minut. Kazda sranda neco stoji.

 

Jak jsem psal, kazda vyvojka je na neco. MP je dobry na push. A i jinak je opravdu lepsi nez LQN. A kdyz MP, tak jedine redeny. To ale neznamena, ze je idealni na vsechno.

Fotka je ostra, kdyz je ostre zrno bez ohledu na jeho velikost. Jemnozrne vyvojky ho delaji rozplizle a tudiz vytvareji dojem neostrosti.

At zije zrno!
Nekdy je to ta nejpeknejsi cast fotky :-).

No jo, sorry, nejak jsem prehleednul, ze to o tom pushovani tady uz od tebe padlo. Pro srovnani ja ty pushovany filmy v 1+3 MP vyvolavam kolem pul hodiny az ctyriceti minut. 1+1 pouzivam jen kdyz opravdu specham %)

100% souhlas.

100procentní souhlas. Akorat, ze 6cm neni nic moc. Poradna, aspon ctyrpalcova bedna, to je teprve pro FOTOGRAFA rajc! Pro REPORTERY ovsem nic moc, chapu.... A financne? 5 kinoflmu z dovolene = 180 fotek krát Kc = kolik? Pripadni zajemci ale VZDYCKY daleko vic prohlizeji a "obdivuji" tech 10-15 stredne velkych vyrezu ze dvou svitku, ktere prijdou summasummarum tak na sest, sedum stovek? Je to moc, nebo malo? Jak jsem psal jiz jinde, vetsi format - to je jiny vesmir... nic pro pragmatiky, protoze: co ma vastne cenu?

A ja zas pro zmenu jen tise zavidim... Nechci udelat 500 alb rodinnych fotek, chtel bych udelat nekolik fotek jako Sudek. Potrebuji 4 palcovou krabici? A kolik potrebuji vodo (nebo liho) vah? Potrebuji take vodni hodiny?
Asi bych potreboval lepsi oci, ale ty mam bohuzel zkazene...

chtel bych udelat nekolik fotek jako Sudek. Potrebuji 4 palcovou krabici?

Jo, jiste, potrebujes. Ty fotky, co se ti od nej libi, tak takove fotky se Leicou, Cannnnnonem ani Házbládem nedaji udelat. Kupodivu skoro vubec v tom ovsem nehrajou roli nejake ty cary na mm, hranove ostrosti, pushe a bokehy, tisiciny a sestitisiciny, druhe lamely, difrakce, disperze, supermulticoated a aaa.....on na tech svych dagorech nemel ani clonova cisla, natoz rychly autofokus s dvacetibodovym TTL.

Jenze mel nepohyblivou, patnáctikilovou, ctyrycentimetrovou bednu a dve desky 10 DIN. Dovedes si predstavit, ze bys cely podzim mlcky den za dnem sedel s kinofilmem na Karlove moste, od deseti do peti, nic bys letos cely podzim neexponoval a ten oblacek nad Hradcanama bys takhle vycihal az prespristi rok? A vis jak my, jako kluci jsme byli pekny hajzli a spratkove kolikrat jsme tu jeho cihanou "oslazovali". S tou jeho bednou, jednou rukou, nevrlosti a nicnedelanim nam byl za blazna. Nejen nam! No tohle NIKDO s kinofilmem a stabilizatorem obrazu NEMUZE VYDRZET!!! Velkou bednou se proste fotky delaji jinak a proto jsou tak jiny. Velkoformatovej fotograf jinak mysli, protoze kdyby myslel "normalne", nebude se omezovat na trisekundovy expozice kloboukem a koupi si rychlopalny Cannon se vsema vymozenostma nacpanyma do trictvrte kila plastu a nebude lidem pro smich. Sudek, desky, planfilmy, velke formaty...to je proste jiny zivotni postoj, filozofie, podivinstvy, rikej si tomu jak chces, neni to uz z tohoto sveta. A ze se s velkym formatem neda behat po horach? No to se tedy neda, pravda, ale FOTOGRAFOVAT jim HORY - to se tedy da. I dnes. A ty fotky jsou pak uplne jiny nez z kinofilmu. Je to prosty, chapes? Rozdily nejsou danne JEN ne?-srovnatelnou technikou (filmy, objektivy atd) a JEN Sudkovyma ocima. Kdyz uz pracne vytahnu muj stativ na Jested (samozrejme lanovkou, je to gratis), tak mi stoji za to nejmene par hodin se jen divat kolem. Ti kinofilmovi bezci mezi tim dobehnou na Rip a zpatky a maji hromady zajimavych a hezkych zaberu, ktere ja holt nemam. Ja mam jen ty sve tri, ctyry zabery, ktere stejne nemaji pro nikoho jineho cenu, nez pro me. Co ostatne vsichni delate se svyma fotkama, kdyz uz je mate? Jak zjistite, stanovite jejich hodnotu, jejich CENU? Prodate je? Ja ani za zlate tele ne, mam je moc rad a malokomu je byt i jen ukazuju. Zejmena ty "velke" ne. Vzdycky se totiz nekdo nakonec zepta: a ma to cenu? Nema, vim, ale seru na to. :-)))

Muj puvodni prispevek byl minen v tom smyslu ze dneska se pomalu ztraci rozdil mezi kinofilmem a svitkovym filmem v amaterum dostupnych cenovych relacich fotopristroju. Pro svoje amaterske fotografovani si nebudu kupovat za 100,000 Hasselblada, staci Olympus, pevny "skleneny" objektiv (ostry!!) a kvalitni, ostre vyvolany kinofilm. Pentasix je mechanicky bohuzel hluboko pod nim, nedosahl jsem s nim ostre kresby (ani ze stativu), protoze mu mlati zrcadlo. Pro moje ucely a jiste pro ucely vetsiny smrtelniku kteri svoje fotografie nedavaji na vystavu je prijatelnejsi OM1 za 9000 nez Hasselblad nebo Pentax 6x7 za 80-100,000.
Jak pise spravne ZIZA, prace s velkym formatem (za coz povazuji vse vetsi nez 9x12) ma svoje do sebe (zvlast barevne diapozitivy - zkousel jsem to).
Nespokojenci s kinofilmem by meli hledat odpoved ve zlepseni svoji vyvolavaci techniky (napriklad Rodinal misto jemnozrnnych vyvojek typu Microphen), pouziti kvalitnich filmu (Agfapan 25 nebo Ilford PANF+ 50, Orwo NP15 misto 100 - 400 ASA citlivych filmu) a kvalitni zvetsovaci optiky (o zvetsovaci optice je tu tak malo prispevku az je to s podivem). Treba Belar na zvetsovaku degraduje i 6x6 negativy treba z toho Hasselbladu na uroven o 2 stupne horsi.
Kvalitni papir (Agfa, Ilford), vyvojka (Bromophen), peclive zpracovani. Nedelam s kinofilmem reportaz ale krajiny a starou Prahu, v posledni dobe se mi dost osvedcil Ilford XP2 (ostry, bezzrny, pruzny).
Jester


Nespokojenci s kinofilmem by meli hledat odpoved ve zlepseni svoji vyvolavaci techniky (napriklad Rodinal misto jemnozrnnych vyvojek typu Microphen), pouziti kvalitnich filmu (Agfapan 25 nebo Ilford PANF+ 50, Orwo NP15 misto 100 - 400 ASA citlivych filmu) a kvalitni zvetsovaci optiky (o zvetsovaci optice je tu tak malo prispevku az je to s podivem). Treba Belar na zvetsovaku degraduje i 6x6 negativy treba z toho Hasselbladu na uroven o 2 stupne horsi.

Vis, nechci se hadat, ale ty trochu o voze, ja hodne o koze. Me prave vubec nejde o TECHNICKE srovnavani, tam bys stejne prohral, protoze kdyz vsechny ty tvy zlepsovaci kinofilmovy figle aplikujes na svitek, tak jsi s nim zase o schod vys a blby zvetsovak zmrvi i kinofilm z OM1, ne? Ale o to me nejde!
Ja mam pritele, uz vic jak 40 let rybari. Je to takovej ten rybar, tichy blazen, co na vode prosedi v lodce i Novy Rok. A pri tom on ani jednu chycenou rybu nikdy nesnedl. On, RYBAR TELEM I DUSI, on ryby vubec neji !!!!! Navaluje se mu, kdyz se o tom byt jen mluvi a nevezme do huby ani sardinku z konzervy. Ja vim, kde kdo ma z kinofilmu hezci fotky nez ja z 6x6 ( to ostatne neni skoro pro nikoho vubec tezky :-((( ) ale ty moje z PSIXU jsou proste JINY, a lepsi! Na tom trvam, i kdyz ani dnes presne nevim, cim to je. Pres 2/3 mych obrazku je samozrejme z kinofilmu. Tak nejspis to bude tim formatem, ne? Co nadelas... :-)))

Sssuuupppeeerrr rada

může mi někdo poradit jaké kombinace vývojek a filmů (Ilford, Foma) používat, aby z toho vyšel v rámci možností co nejostřejší a nejméně zrnitý negativ.

V tématu "má to cenu" sice kdosi radí Rodinal vs filmy ISO 25 - 50, ale s mým "extra super rychlým" základním zoomem 3.5-5.6 to nebude to pravé.

Sám jsem nikdy moc neexperimentoval a oba typy filmů vyvolával ve Fomadonech a uznávám, že výsledky mě ne úplně pokaždé nadchly.

Možná je ten dotaz stupidní, ale pokud mě chcete kamenovat, tak mi místo toho radši poraďte.

Zvlášť poslední věta je pozoruhodná, přesněji řečeno ve světle této věty jsou pozoruhodné Jakubovy výsledky. T200 jako 1600 a navíc s ředěním 1+6. V jednom s předchozích dopisů pan Dočekal toto ředění pro push přímo vyloučil.
Jakube, začni se prosímtě řídit fyzikálními zákony, ano?

Vite, chlapci, ja mam pana Docekala docela rad, pekne se s nim keca a zda se ze i vi o cem mluvi, ale clovek, ktery me narknul, ze jsem prase, kdyz vyvolavam Deltu ctyrstovku v Rodinalu (a to jsem mu chudakovi jeste zapomnel rict, ze jsem ji vlastne prevolaval na 800 - zrno vypadalo naprosto SQUELE), tak na nazory takovyho cloveka si davam pozor :-))).
Proste a jednoduse, vyrobci "obecne" nedoporucuji redene vyvojky na push, protoze to silne zavisi na kombinaci obeho (vyvojka a film) a na provedeni (ted me napadlo - vyrobci obecne nedoporucuji nic co vyjde delsi nez cca 20 minut), ale stejne tak obecne lze rict, ze to dost casto jde a dost casto je to vic nez opuzitelne. Je ale treba mit te vyvojky dost v tanku!!!!
Muj osobni nazor je ten, ze na push (resp. na vsechno - vyvojky, ktere nejdou, nebo nevim jak pouzivat redene nepouzivam !!! - jsou mi "non sympathetic") jsou prave redene vyvojky dost vhodne (ale musite to umet), protoze maji casto kompenzacni efekt a mely by i podporit ostrost ziskaneho negativu (zrno by nemelo byt tak "chlupate").

Z tohoto uhlu pohledu taky posuzuji pana Docekala - ano asi tim nedosahnete uzasne hladke prechody polotonu a kdesi cosi, ale to pri pushi asi nikdy, zvlaste pak z kinofilmu. Taky vam to muze trvat pul hodiny - pocitejte s tim.

Ja jsem ted nafasovala Fomapan 400ku v Popradu a nic zleho netuse jsem na ni fotila. V zrnu se ztracely vsechny jemnejsi detaily.
Mnohem lepsi vysledky jsem docilila s 400kou Agfa, se kterou jsem mela tu cest po prve. Mela jsem (mozna subjektivni) pocit, ze trochu dele schne a ze je na tenci podlozce, takze se s ni manualne trochu hure zachazi.
Dostali jsme jen par kousku, takze o tom tezko mohu psat pojednani. Spis jen popsat dojmy.
Zkousel zde nekdo dalsi fotit na cb AGFU? Vubec netusim, jak je k sehnani a za kolik.

Kde v Praze KVALITNE vyvolat CB foto?

 

Taky z jiného soudku - to jsem si při mém několikahodinovém čtení fotofóra taky nastudoval. 

Přirozené světlo a koncert

Název: prirozene svetlo + koncert
Autor: (Jaja)
e-mail:pankova@utia.cas.cz
kdy: 2000-10-05, 16:24:24


Zrovna rozjimam, kolik ASA bych si mela zitra nacpat do fotaku abych mohla fotit nasi hudebni grupu pri premiere noveho repertoiru. (6.10. 2000, 8pm, Sokolovska 144, klub STYX)
Chci fotit CB a nevim, zda radsi vzit citlivy film nebo spis pushovat nebo oboji. S tim tu asi ma hodne zkusenosti Zdenda Tichy, Arnost, Jakub?
Co vidite jako tutovku? Moc svetla tam asi nebude, je to mala a clenita prostora.

Název: Re: prirozene svetlo + koncert
Autor: (arnost)
e-mail:arnost@cs.cas.cz
kdy: 2000-10-05, 16:52:22
ja na to dycinky pouzival IlfordPan 400, pushovanej na 1600 volanej Micropherem, ted v tomto ohledu experimentuju s Foma T200 (jak rika Jan Saudek, Foma je Ilford chudych). U pushovanych filmu navznika krasne zrno, ktere pekne vynikne az na zvetseninach 30x40 a vice.

Název: Re: prirozene svetlo + koncert
Autor: (ZdenekT)
kdy: 2000-10-05, 17:19:38
Na tyhle zalezitosti pouzivam Fomapan T800 a na miste se rozhoduju, jako co to budu exponovat. Jeste nedavno jsem pouzival Ilford Delta 400, ale T800 je taky dost dobrej, lacinejsi a da se pushovat az n 3200.
Posledni dobou zkousim (jak u barvy tak i CB) pribleskavat na druhou lamelu. Dost osemetny, tezko se odhaduje vysledek. Teda, plati to pro me, jsou urcite lidi, kteri vedi uz pri foceni, co z toho vzejde. Ja mezi ne nepatrim. Ale vysledky byvaji docela zajimave.

Název: Re: prirozene svetlo + koncert
Autor: (Jaja)
e-mail:pankova@utia.cas.cz
kdy: 2000-10-05, 17:49:35
S tou druhou lamelou to musim brat jako provokaci (vzhledem k memu fotaku) jinak 3200 zni dobre, jestli rikas, ze to snese, do toho bych zkusila jit. Cim to volas? Casy?

Název: Re: prirozene svetlo + koncert
Autor: (ZdenekT)
kdy: 2000-10-05, 17:55:51
Samozrejme ti vylitne kontrast, jak jiste vis. Ale da se to ustat.
Co se tyka vyvolavacich dob, to teda ufufuf. Ja nevim proc, me to strasne variruje a navic musim vyvolavat mnohem delsi dobu nez "bezny fotograf", jinak se mi stava, ze mam film krasne bily, nezustane ani skvrna :o). Nevim proc, expozice je O.K., to mam overeny. Takze ja jsem spatny referencni bod. Ale kdyz mi napises jakou vyvojku pouzivas, tak se nekde kouknu, jak by to MELO byt. Dodedavna jsem pouzival Microphen, ted zkousim Ultrafin plus.

Název: Re: prirozene svetlo + koncert
Autor: (Jakub)
kdy: 2000-10-06, 11:46:58
musim vyvolavat mnohem delsi dobu nez "bezny fotograf"
Používám T200 a minule na šlehačce jsem jí exponoval na 800. Časy mi vycházely kolem 1/30 až 1/15 při cloně 4, takže se to dalo ustát. Vyvolavam v Ultrafin plus a časy mám jako "bězný fotograf" tedy dle návodu a funguje to. Se Zdeňkem, jsme tohle probírali a je to nějaké divné. Mě to funguje, Zdendovi ne, asi to bude tím, že v Řevnicích jsou jiné podmínky než ve Vršovicích :-))) Jinak jsem tu 200 dělal i jako 1600 a bylo to celkem v pohodě, kontrast je tochu větší, ale zrno ještě stále velice příjemné.

Název: Re: prirozene svetlo + koncert
Autor: (martin)
e-mail:burian@mbox.cesnet.cz
kdy: 2000-10-05, 19:24:54
Osobne jsem si na tohle oblibil "Ilford bohatych", tj. Deltu 3200. Kdy jsem takhle fotil Mika Sterna v LMB, chytal jsem se misty i s osmistovkovym filmem, ale myslim, ze 1600 je skutecne minimum, aby se vubec neco dalo podnikat. No, a kdybys nahodou chtela pouzit delsi sklo - ale pokud nefotis zrovna z deseti metru, tak ohnisko delsi jak 80 mm nepouzijes - tak ty 3200 a vic budou velice dobry.
Jeste k tem ohniskum - nezapomen na sirokac a na zakladak!!!!

martin

P.S.:
Zrno ty delty se mi strasne libi (a neni zase uplne maly :-))))

P.P.S.:

Mozna te prijdu v tvem usili podporit ;-)))

P.P.P.S.:

Pokud si nechces vylozene hrat (nebo dobleskovat - ale ja bych s tim s FM2 asi akorat ztracel cas) tak bych asi blesk nechal odpocivat.

Název: Re: prirozene svetlo + koncert
Autor: (efha)
e-mail:fh@kotelna.sk
kdy: 2000-10-06, 12:46:57
koncerty fotim vacsinou na farbu, mojim favoritom je v tomto fuji superia 800. pri sirokaci (20mm) udrzim casy do 1s, aj ked to uz musi byt viac-menej staticka scena. ak je dobre nasvieteny koncert, pri clone 3.5 dostavam casy od 1/6 do 1/20, co sa uz rozhodne udrzat da. a tie farby stoja za to.

z b/w som na koncertoch pouzival hp5 pushnutu na 800, aj na 1600 a vysledok bol vyborny. tiez som skusal deltu 3200, to ak je osvetlenie velmi mizerne, ale kontrast sa mi zdal prilis maly, musel som ho dorabat v tmavej komore a vo photoshope. vid napr. tu

Název: Re: prirozene svetlo + koncert
Autor: (Petr Dzik)
e-mail:dzik@atlas.cz
kdy: 2000-10-06, 10:19:29
Doporucuju Deltu 3200.
Pri podobnych prilezitostech jsem nafotil cca 30 kinofilmu.
Driv jsem pushoval HP5+ na 1600 - 3200. Pak se objevila Delta 3200, a ta je myslim na koncerty optimalni. Pri 3200 je zrno srovnatelne s HP5+ pushovanym na 3200, ale kontrast je nizsi a ve stinech je mnohem vice detailu - s Deltou se neprojevi nevyhody push procesu.

Petr

Název: Re: prirozene svetlo + koncert
Autor: (ZdenekT)
kdy: 2000-10-06, 10:32:12
Je ale fakt, ze Delta 3200 je svinsky draha. Pro zacatek bych ji nedoporucoval. Az kdyz tak po nabyti nejakych zkusenosti.
Mimochodem, tenhle film jsem parkrat ozkousel a vysledky mi nejak nesedly. Bylo to takove jakoby nijake. Ale na druhou stranu, je docela mozne, ze problem byl ve mne :o). Nevim, mockrat jsem ho nezkousel.

Název: Re: prirozene svetlo + koncert
Autor: (Jaja)
kdy: 2000-10-06, 11:54:42
Hmmm, Ultralab v Eliasove zklamal - sice us mi konecne fotky z diaku dali ale v CB filmech nemeli nic nad 400 ASA. Vzala jsem jeden IlfoPAN 400 a "vytetovala" jsem mu DX kod na 1600.
Naloudovala jsem film do T5ky a hodlam vyzkouset prisvitit si rucni zarivkou (krabicka mensi, nez od Hermelina) s natazenym diffuznim balonkem. Zda se mi, ze by mohl tento hen-onyy-bazmek
vylepsit osvit zhruba o jedno clonove cislo. Uvidim.


a co třeba multigrade??

 

Název: co na multigradacni papiry? barevnou hlavu nebo filtry
Autor: (Bakl)
e-mail:prenos29@mendelu.cz
kdy: 2001-06-07, 19:48:57
Chcu vyzkouset multigrady a vzhledem k tomu, ze v teto oblasti jsem technicky nevybaven tak se ptam co je lepsi? pouziti filtru chapu, ale bylo li by mozne stejnych vysledku dosahnou barevnou hlavou tak plynule nastaveni ma taky neco do sebe... co je lepsi?

Název: Re: co na multigradacni papiry? barevnou hlavu nebo filtry
Autor: (ladaj)
kdy: 2001-06-07, 20:36:35
Do jiste miry je to i otazka financi, filtry Foma stoji kolem 150 a pro mene narocnemu dobre poslouzi. Kdyz pises "Chcu vyzkouset..." tak to bude asi to prave, hlavu si myslim kupuje ten, kdo vi, ze ji opravdu vyuzije.

Název: Re: co na multigradacni papiry? barevnou hlavu nebo filtry
Autor: (Risa)
kdy: 2001-06-08, 07:40:37
mel jsem barevnou hlavu ale vymenil jsem ji za filtry, páč moc svitila a ty casy byli neunosne kratky 18x24 f8 3-5sec, ted jsem v pode nekde na 20sec... tot moje zkusenosti

Název: Re: co na multigradacni papiry? barevnou hlavu nebo filtry
Autor: (papuánec)
kdy: 2001-06-08, 08:34:07
Já doporučuji hlavu.Kromě jasných výhod plynulé a pohodlné práce , nabízí do budoucna vlastní zpracování barvy.Nebojte se,že jí po odzkoušení nevyužijete,právě naopak o klasice nebudete už chtít slyšet.Kratší časy pohodlně kompenzujeme hustotním filtrem.

Název: Re: co na multigradacni papiry? barevnou hlavu nebo filtry
Autor: (khai)
e-mail:khai@thc.sk
kdy: 2001-06-08, 10:56:45
zhodou okolnosti som bol donuteny prejst z farebnej hlavy na filtre a musim suhlasit ze farebna hlava je omnoho pohodlnejsia a flexibilnejsia, po case som prestal hladiet na stupnice gradacie a pridaval som si tolko kolko som potreboval. pohodlnost nastavenia gradacie otocenim ovladaca s podsvietenou stupnicou je oproti filtrom neporovnatelna. tiez pochybujem ze ten kto raz okusi multigrade prejde spet na pevnu gradaciu... v pokoji zainvestuj kolko mozes, vyplati sa to.

Název: Re: co na multigradacni papiry? barevnou hlavu nebo filtry
Autor: (Petr Dzik)
e-mail:dzik@atlas.cz
kdy: 2001-06-08, 15:26:06
Nejlepsi je mit oboji: barevnou hlavu pro rychlou a pohodlnou praci a filtry pro mimoradne snimky. Nevyhoda je, ze u hlavy se zmenou filtrace musi zmenit i expozicni cas. Filtry zase umoznuji lokalni zmeny kontrastu.

Petr

Název: Re: co na multigradacni papiry? barevnou hlavu nebo filtry
Autor: (Tobík)
e-mail:tobik_@post.cz
kdy: 2001-06-08, 15:39:35
Taky je přímo multigrade hlava.

Název: Re: co na multigradacni papiry? barevnou hlavu nebo filtry
Autor: (khai)
e-mail:khai@thc.sk
kdy: 2001-06-08, 15:42:01
aha a ja som si myslel ze viem o multigrade vsetko... nie je to nahodou farebna hlava pri ktorej sa da nastavovat gradacia bez zmeny expozicneho casu (treba na to farebny analyzer a trpezlivost, postup je "niekde na internete")? na krabicke od mojich ilford filtrov je napisane ze od stupna 3 vyssie sa ma zdvojnasobit cas... tak teraz neviem ako to vlastne je... okrem toho co to je lokalna zmena kontrastu? robit jednu zvacseninu viacerymi filtraciami sa mi pohodlnejsie robilo na farebnej hlave ktora sa ani nepohla ked som otacal nastavenim filtrov medzi dvoma expoziciami, kdezto vybrat "suflik" s filtrom ktory je zaisteny pruzinou rozkyva cely zvacsovak...

Název: Re: co na multigradacni papiry? barevnou hlavu nebo filtry
Autor: (Petr Dzik)
kdy: 2001-06-08, 16:30:02
Prvni otazce moc nerozumim, tak to trochu rozvedu:
Pouzivam-li tri-barevnou hlavu (CMY), tak pri zmene filtrace dojde ke zmene hustoty sveteneho toku, a proto je treba upravit expozicni dobu. Kdyz pridam hustsi filtr, tak musim prodlouzit expozicni cas. V praxi staci udelat jednou dukladnou kalibraci a najit si prodluzovaci faktory pro jednotlive filtrace.
Take lze postupovat tak, ze pro normalni filtraci zaradim stejne husty zluty a purpurovy filtr, ktere se vzajemne "vyrusi". Pro mekkci gradace potom pridavam zluty a ubiram purpurovy, pro tvrdsi gradace ubiram zluty a pridavam purpurovy. Pri takovemto postupu je vysledna hustota filtru stale STEJNA, proto neni treba menit expozicni cas. Priklad pro Multigrady Ilford a filtry Durst:
00 120Y 0M
0 78Y 8M
1 64Y 12M
1,5 53Y 17M
2 45Y 24M
2,5 35Y 31M
3 24Y 42M
3,5 17Y 53M
4 10Y 69M
4,5 6Y 89M
5 0Y 130M
Foliove filtry uz maji takovou kompenzaci castecne zabudovanou, a proto je nutno prodluzovat pouze pro vyssi gradace.
Specialni dvou-barevna hlava pro MG papiry ma takoveto kompenzace zabudovane taktez, a proto netreba menit expozicni cas.

Lokalni zmena kontrastu je, kdyz zvetsuji celou zvetseninu napr s filtrem 2, ale chci vetsi kontrast ve stinech, a proto stiny nadrzim s filtrem 4.

Doufam ze je to jasnejsi, jinak klidne ptejte.


Petr

Název: Re: co na multigradacni papiry? barevnou hlavu nebo filtry
Autor: (papuánec)
kdy: 2001-06-08, 17:00:07
K lokální změně dodávám jen tolik,že totéž lze dělat i s barevnou hlavou,jak to provádím já.

Co se týká hustoty filtru tak tady se shodnem , akorát s tou částečně zabudovanou kompenzací nevím co dělat .Kdysi jsem používal filtry Ilford na Ilford papíry a změna expozice byla(jestli si dobře pamatuji) cca 4x v jejich rozsahu.Potom jsem přešel na hlavu a změna je tu taktéž cca 5x.Po užívání Ilfordu a Kodaku jsem nyní u Agfy a změna je pouze 1x v Purpurové oblasti a ve žluté nikoli.Takže jak je to s kompenzací?

Název: Re: co na multigradacni papiry? barevnou hlavu nebo filtry
Autor: (Petr Dzik)
e-mail:dzik@atlas.cz
kdy: 2001-06-08, 17:13:34
Ad lokalni zmena: kazdy asi delame jinak. Ja na hlave nastavim napr. gradaci c.2. V ruce drzim filtr c. 4 a s tim zvysim kontrast napr. v presvicenych mracich. Jak to delas ty?

Navod u foliovych filtru Ilrord slibuje konstatni exp. casy. Ja pouzivam filtry Ilford na papiry Foma a Kodak. V techto pripadech se expozice meni, je treba si najit individualni prodluzovaci faktory. Ja myslel, ze je to prave dusledkem kombinace Ilford/Foma. Jestli i kombinace Ilford/Ilford vyzaduje zmenu expozice, tak je to ostuda a KLAMANI spotrebitele.

Fakt je ta Agfa tak dobra? Dival jsem se do datasheetu, a ma celkem malo mekkych gradaci (ISO range = 140 pro gradaci "5", zatimco Ilford ma 180 a FOma 160).

Petr

Název: Re: co na multigradacni papiry? barevnou hlavu nebo filtry
Autor: (papuánec)
kdy: 2001-06-08, 17:26:33
Lokální změnu dělám dvojexpozicí při současném nadržování,takže trochu složitěji.Ale nedělá mi to problémy.

Agfu doporučuji vyzkoušet mě vyšla ze zmiňovaných nejlíp.Je možné , že má někde slabinu - na tu jsem při srovnávání ale zatím nepřišel.

Nakonec k Ilfordu/Ilford ty filtry byly staršího data výroby (10-15 let ,nevím přesně),je dost možný že současný jsou už vychytaný.

Název: Re: co na multigradacni papiry? barevnou hlavu nebo filtry
Autor: (Bakl)
e-mail:prenos29@mendelu.cz
kdy: 2001-06-10, 14:23:07
Takze pokud to porovnam, slusneho vysledku se da dosahnou pomoci obeho:-). Vzhledem k tomu ze jsem s multigrady jeste nedelal nemam zadne zkusenosti. U filtru jsem se bal ze by pri vicenasobne expozici doslo vysunovanim supliku k nezadoucimu posunu filmu... odtud hlavu. Jen jsem nevedel jestli se klasicka CMY hodi. jen by mne zajimalo nakolik je problem kratkych casu aktualni (bylo zmineno vyse). Ostatne kdyz uz se ptam jaka vývojka, svetlo, jake papiry (jako znacka) jsou vhodne. Vyvojka klasicka, o svetle vim jen ze musi byt jine. Jo a jakych barev jsou vlastne jednotlive filtry?

Název: Re: co na multigradacni papiry? barevnou hlavu nebo filtry
Autor: (Petr Dzik)
kdy: 2001-06-10, 19:49:07
Problem kratkych casu je podle me spise pseudoproblem - vzdy lze vice zaclonit, nebo zaradit sedy filtr. Ja zvetsuju s hlavou Meopta Color 2, clonou 8 a na format 20*30 svitim 20-30 sekund.
Vyvojka neni taktez problem (neexistuji zadne specialni latky nutne pro vyvolani MG papiru). Nicmene vyvojka Ilford Multigrade ma skvely pomer cena/vykon.
Papiry si musis vybrat podle osobniho vkusu, fomacke Varianty snesou srovnani se svetovymi vyrobci.
Jako bezpecne osvetleni jsou nejlepsi LED diody 625 nm.

Petr

Název: Re: co na multigradacni papiry? barevnou hlavu nebo filtry
Autor: (papuánec)
kdy: 2001-06-11, 07:39:27
Doplním Petra.Bezpečné osvětlení je rovněž oranžový,červený,nebo hnědý filtr se slabým zdrojem max.12,5 W (zde záleží samozdřejmě na hustotě a vzdálenosti).Filtry jsou purpurové pro přidávání kontrastu a žluté pro změkčování.Vývojka může být jakákoli -nejlevnější Fotol -ten však rychle oxiduje,Multigrade od Ilfordu-má výraznější zrno , jako nejlepší cena/výkon mi vyšel Tetenal Vario..bral jsem v potaz i kapacitu pracovní lázně (mimochodem oxyduje pomalu).Pokud použijete koncentrovaných vývojek vyplatí se zbylý koncentrát rozdělit do menších lahví,aby neměl přístup vzduchu.


K papírům dodám,že u Ilfordu jsou mírné rezervy ve světlech a stíny mají matnější lesk,celkově pak fotka vypadá upatlaně,vynikající jsou FB verze (pro amatéra astronomicky drahé). Kodak má nejčernější čerň a skvělý Lustre povrch ale opět rezervy ve světlech,nejhorší je když potřebujete kontrastní negativ pouze měkčit-tady se ztrácí obrysová ostrost.Agfa je překvapivě nejlevnější a nabízí nejvyrovnanější výsledky ve všech směrech.Foma mi připadá celkově slabší.Všechny hodnocené papíry jsou RC verze u barytu to může být jinak (viz Ilford).Vyplatí se (pokud má člověk čas a trpělivost) vzít od každého 10ks a z normálního negativu vyzkoušet několik variant práce,případně totéž z kontrastního a měkkého.Tak člověk zvolí nejlépe co mu vyhovuje.To ale doporučuji až poznáte smysl a postup práce s multigradací.


Přeji radost z práce.

Název: Re: co na multigradacni papiry? barevnou hlavu nebo filtry
Autor: (bakl)
e-mail:prenos29@mendelu.cz
kdy: 2001-06-11, 09:58:46
jo este bych se zeptak kolik by takova zanovni hlava mohla stat?
jako abych poznal slusnou cenu... co na ni mam zkontrolovat a tak..

Název: Re: co na multigradacni papiry? barevnou hlavu nebo filtry
Autor: (papuánec)
kdy: 2001-06-11, 12:00:20
Odhadem 1.500.- až 2.500.- z druhé ruky,důležitá věc -potřebuje stabilizátor napětí. Jinak jde o celkem jednoduchý přístroj , kde se nemá prakticky co pokazit. Při nákupu,bych ji chtěl vidět po tmě a pozoroval průmětnu při zařazování filtrů(barevných i hustotního),dále bych jí otevřel a prohlédl nejsou-li filtry poškozené,je-li míchací komora v dobrém stavu a nepropálená(vzniká při chybném opačném nasazení)jaký je to typ (dělají se pro formáty od kina po 6x9),potom čistotu kontaktů pro halogenku a jdou li vyřezovat filtry barevné i hustotní.

Před časem jsem kompletní a nový Magnifax 4 i s barevnou hlavou a stabilizátorem koupil za 7.500.- (druhá ruka), viděl jsem i levnější,takže se nemusíte bát,že Vám to nějak nabourá rozpočet.

Název: Re: co na multigradacni papiry? barevnou hlavu nebo filtry
Autor: (papuánec)
kdy: 2001-06-08, 16:22:37
Prosím dovysvětlit.Tady to bude asi jak na co. U Kodaku ,nebo Ilfordu se mění v určitých stupních i expozice,u Agfy pro žlutou a purpur do hodnoty zhruba 100 stupňů nikoli.Lokální změny kontrastu umožňuje i hlava.Proč by neměla? Dělám to tak již delší čas bez obtíží.

Název: Re: co na multigradacni papiry? barevnou hlavu nebo filtry
Autor: (papuánec)
kdy: 2001-06-08, 16:27:59
P.S. moje předešlá reakce je na kolegu Dzika.Každý výrobce má v návodu určeno kde je třeba expozici prodloužit , většinou pro sadu svých multifiltrů .Při práci s hlavou,nebo filtry jiného výrobce je třeba si svoje "zlomové body" nastavit,dle používaného materiálu.

Název: Re: co na multigradacni papiry? barevnou hlavu nebo filtry
Autor: (LiborL)
kdy: 2001-06-11, 14:26:22
Používám meoptu COLOR 3 na papíry Kodak Polymax RC. Hlava umožňuje kompenzaci expozice ve rozsahu cca 2 clon, tj. teoreticky by to mělo být v pohodě. Hm, neni. Funguje to sice dobře ale ani po několika pokusech jsem nebyl schopen vytvořit výše zmíněnou kalibraci. Cosi se dá vyčíst ze stránek Meopty, ale mě ta kompenzace vycházela pokaždé trochu jinak.
Máte tuto konkrétní kombinaci někdo vyzkoušenou?
Ze zoufalství (nebo možná z lenosti) jsem začal používat Ilford filtry, a to tak, že jej vždy hodím na držák červeného sklíčka pod objektiv a zdá se mi, že je to mnohem pohodlnější. (To červený sklíčko jsem pochopitelně odstranil.)
Používám stabilizovaný zdroj a vždy novou vývojku.
Máte-li někdo zkalibrovanou výše uvedenou kombinaci, podělte se o své zkušenosti.

S pozdravem

Libor