Jmenuji se Karel Malý. Světlo světa jsem spatřil v květnu roku 1982 v Praze - Motole. Jak už to chodí, rostl jsem, začal navštěvovat mateřskou školu a později školu základní v Praze 10 - Hostivaři. V té základní jsem vydržel pět let a přesedlal jsem na gymnázium Budějovická do sedmiletého studia. Když už jsme se všichni prokousali do 7. A, všici jsme udělali maturitu a rozprchli se, většinou do škol vysokých. Sice se občas scházíme, ale ... .

Ani já jsem nebyl výjimkou a zapadl do sítě našich vysokých škol. Začal jsem se vzdělávat na ČVUT, fakultě elektrotechnické, kde doposavaď jsem. Občas se také přihlásím na VŠE s bláhovou myšlenkou, že bych mohl studovat dvě vysoké školy najednou, ale toto nadšení s příchodem prvních pár testů a písemek zatím vždy opadlo a proto zůstávám věrný felu. Snem zůstává chtíč vystudovat telekomunikace a pak by se vidělo.
S výškou přišlo spoustu dalších věcí, povětšinou kladných. Blafy v menze, zkoušky, strach z opravdového vyloučení ze školy, měsíce nicnedělání, týdny nonstop šprtání, nechápání přednášek, opravdové nadšení z trojky v indexu, noví lidé. Chci studovat alespoň do doby, kdy už bude naše armáda plně profi, vojna mě nijak neláká.

Úspěšně vzdoruji většině drog na tomto světě, až na příležitostný alkohol. Taky nekouřím a doufám že mi to vydrží, už kvůli varování ministerstva zdravotnictví. Po pár letech vzdoru jsem se také stal majitelem mobilního telefonu, vlastně taky drogy, a tak jestli byste mi chtěli výhrůžně nebo jinak zatelefonovat, je to 0607 915 325.

Musím si pořádně promyslet, kam vlastně chci a co je reálné. Pak to sem napíšu.
Zatím jen vím, že to bude Rusko, Indie, Čína a Thajsko.